Nevěřte mýtům o opylovatelích

Realita: To zní děsivě, ale tak kruté by to nebylo.

I když mají opylovatelé nepostradatelný přínos pro mnoho ekosystémů, přežití lidstva nezávisí přímo jen na včelách medonosných.

Mnoho hospodářských rostlin (rýže, pšenice, kukuřice, brambory…) využívá opylování větrem nebo se rozmnožuje vegetativně.

Kdyby zmizely včely, nahradili by je jiní opylovatelé. Kdyby ovšem zmizeli opylovatelé všichni, výrazně by se zhoršila biodiverzita a v souvislosti s tím i ekosystémy. A to by mělo závažné důsledky pro přírodu i člověka. Opylovatelé zajišťují nejen opylení plodin, ale i zdraví celé planety.

Realita: Naopak, jsou to důležité biotopy pro mnoho druhů opylovatelů.

Neposečená tráva a tlející dřevo poskytují potřebnou ochranu a potravu pro mnohé hmyzí druhy, které přispívají ke zdravému městskému ekosystému. Tyto prostory umožňují rozvoj biodiverzity a pomáhají udržovat přírodní rovnováhu.

Nerozčilujte se nad nimi a nepokoušejte se je prosím uklízet.

Realita: Čmeláci, samotářské včely, pestřenky a další opylovatelé nesouhlasí.

Včely medonosné samozřejmě významně opylují zemědělské i volně rostoucích rostliny, ale zdaleka nejsou v této důležité roli nejefektivnější.

Každý opylovatel má své nezastupitelné místo nejen díky svým schopnostem, ale i chování se na květu.

Například čmeláci díky dlouhému sosáku dosáhnou do květů, do nichž se včela medonosná nedostane. Navíc jejich způsob letu uvolňuje velké množství pylu najednou. 

Včely samotářky jsou nejvýkonnějšími opylovateli. 

A co nenápadné pestřenky? V dospělosti efektivně opylují. Jejich larvy jsou navíc bez nadsázky účinnou biologickou zbraní v boji. Zatočí až s 200 druhy mšic.

Vidíte sami, že jen všichni společně, dokáží pozitivně ovlivňovat rovnováhu v přírodě.

Realita: Ale kdepak! Každý druh opylovatele má své jedinečné vlastnosti.

Včely samotářky jsou například solitérní a neohrožují lidi, zatímco čmeláci mají schopnost opylovat v chladnějších teplotách. 

Některé druhy pestřenek zase barvou napodobují včely či vosy, což je chrání před predátory. Každý z nich přináší do ekosystému něco unikátního a nepostradatelného.

Například čmeláci jsou ideálními opylovateli ve skleníku, dokáží ve v něm orientovat. Na rozdíl od nich je včela medonosná ve skleníku ztracená kvůli lomu světla, a proto v tomto prostředí nedokáže opylovat.

Čmeláci jsou mistři na rajčata, papriky, jahody a další plodiny. Díky své velikosti a schopnosti opylovat vibracemi (tzv. bzučivé opylování) dokážou uvolnit pyl i z květů, které jsou pro jiné opylovatele takřka nepřístupné. 

Realita: Včely to samy nezvládnou.

Kdyby ostatní druhy opylovatelů zmizely, mělo by to dopad na celkové ekosystémy. Každá rostlina svou specifickou vůní, barvou, dobou květu, prostředím, kde roste, a dalšími parametry láká konkrétní druh opylovatelů. Mají to pěkně rozdělené.

Kdyby z Prahy zmizeli například všichni čmeláci, neměl by kdo opylovat květiny kvetoucí brzy zjara nebo květy s dlouhou korunní trubkou, do které se opylovatelé s krátkým jazykem nedostanou.

Realita: Existují obě slova a každé má jiný význam, i když se někdy zaměňují.

Slova opylovač i opylovatel se používají pro označení živočichů (v ČR nejčastěji hmyzu), kteří opylují rostliny. To znamená, že přenášejí pyl z jedné rostliny na druhou, a tím umožňují rozmnožování rostlin, tvorbu plodů a semen.

Slovo opylovač se ale používá také pro označení rostliny, která je zdrojem nebo příjemcem pylu.