Bzz...

pomáháme hmyzu, uzdravujeme krajinu

Až 57 % území Prahy podle statistik tvoří zelené plochy.

Ve skutečnosti však tyto plochy hrají všemi barvami.

Za to, že to u nás roste a kvete, vděčíme každodenní práci opylovatelů.

Pojďte je objevovat

Poznejte lépe opylovatele, aby Praha i nadále kvetla

SKRYTÍ HRDINOVÉ

Aby rostliny každý rok znovu vyrostly, vykvetly a daly plody, musí se rozmnožovat.

Jak nejspíš víte, rozmnožování rostlin obvykle probíhá tak, že se z jedné rostliny na druhou přenáší pyl. A tento proces z velké části zajišťují hmyzí opylovatelé.

Praha je domovem pestré škály opylovatelů – od samotářských včel a čmeláků až po brouky.

Každý z nich hraje v přírodě klíčovou roli. Kde žijí různí opylovatelé, rostou různé rostliny.

A naopak.

Podporou opylovatelů tak zajistíme širokou biodiverzitu v našem městě.

Na každého obyvatele Prahy připadá více než 220 m2 zeleně. Není to skvělé? Na takové ploše už se dá něco dělat pro ochranu přírody a podporu opylovatelů.

Všechno, co děláte, má velký dopad na naši společnou budoucnost.

Poznejte význam opylovatelů pro přírodu, městské prostředí i náš život. Zjistěte, že i vy jim můžete pomoct a že je to snadné.

Seznamte se s opylovateli, kteří zajišťují biodiverzitu v Praze a celé naší zemi

OPYLOVATELÉ NEJSOU JEN VČELY

Když se řekne opylování, většina z vás si asi vybaví včelu medonosnou.

Roje pracovitých včeliček, které vyrábí med na náš stůl a u toho jen tak mimochodem opylují rostliny.

Ve skutečnosti je to ale úplně jinak.

Opylením se spojují samčí a samičí buňky u rostlin. Jedině když ve správnou dobu proběhne, vytváří se na rostlinách plody a semena. Bez opylení by nám rostliny nedávaly ovoce, zeleninu, ořechy ani semínka. A nemnožily by se ani další rostliny.

Sami vidíte, že opylovat všechny rostliny je hodně práce. A včelky samy vše nezvládnou.

Včely medonosné vytváří nenahraditelné produkty (med, vosk atd.). To z nich dělá důležité hospodářské živočichy. Jejich přínos z hlediska opylování rostlin ve městě i otevřené krajině ovšem není zdaleka zásadní. Na této činnosti se významnou měrou podílejí další opylovatelé.

Odhalte mýty o opylovatelích

Poznejte nejdůležitější opylovatele

Drvodělka

Včely samotářky

Znáte včely medonosné, které žijí ve velkých společenstvích. A věděli jste, že mají příbuzné, které dávají přednost soukromí? Každá hnízdí sama v zemi nebo ve starém dřevě. Včely samotářky v Praze zajišťují opylení různých druhů místních rostlin.

V ČR žije přibližně 580 druhů včel samotářek, z nichž nejznámější jsou zednice (Osmia bicornis), pískorypka (Andrena vaga) a čalounice (Megachile circumcincta).

Pozorujte je a obdivujte raději z dálky, abyste jim neublížili. Minimálně třetina druhů se řadí k ohroženým.

Čmelák zemní

Čmeláci

Čmeláci mají mohutná těla, ale nenechte se oklamat vzhledem. Tito otužilí chlapíci s dlouhými jazyky pracují i v chladnějším počasí na začátku jara a nepolevují ani přes léto.

Postarají se o rostliny, ke kterým se včely nedostanou. Pro městskou i venkovskou zeleň jsou tak nepostradatelní.

Nejčastěji u nás uvidíte čmeláka zemního (Bombus terrestris), čmeláka lučního (Bombus pratorum) a čmeláka lesního (Bombus sylvarum).

Všechny druhy jsou v ČR chránění.

Bělásek zelný

Motýli

Možná si říkáte, že motýli jsou jen ozdobou květinových záhonů. Tak to byste je hodně podcenili.

Motýli přispívají také k opylování. Celosvětově existuje 160 000 druhů motýlů.

V České republice žije ‚‚jen‘‘ 3 400 druhů. To z motýlů dělá druhý nejpočetnější hmyzí řád.

V Praze nejčastěji potkáte babočku admirála (Vanessa atalanta), běláska zelného (Pieris brassicae), okáče bojínkového (Melanargia galathea) a otakárka fenyklového (Papilio machaon).

Pestřenka pruhovaná

Pestřenky

Samostatnou skupinu opylovatelů tvoří pestřenky, označované také vosičky. Opylují široké spektrum rostlin, takže podporují biodiverzitu. Patří k nejlepším opylovatelům ve světě hmyzu.

Kromě opylování mají ještě jednu superschopnost. V zahradách fungují jako vysoce účinná biologická zbraň na 200 druhů mšic.

Pestřenek v ČR žije zhruba 50 druhů. Nejčastěji v Praze zahlédnete pestřenku pruhovanou (Episyrphus balteatus) a pestřenku velkou (Syrphus ribesii).

Tesařík dubový

Brouci

Z kapek moře, z haléřů miliony. Tak přesně takhle opylují brouci. Každý z nich přenáší jen maličké množství pylu. Ale tím, že jich je opravdu hodně, jejich práce se nastřádá.

Brouci tvoří nejpočetnější skupinu hmyzu a vlastně živočišných druhů vůbec. Kromě opylování přispívají ke zdraví ekosystémů.

V České republice žije přes 6 900 druhů brouků. Nejčastěji narazíte na tesaříky (Cerambycidae) a leskňáčky (Cetoniinae), kteří se podílejí na opylování květů.

Jak sami vidíte, tisíce druhů maličkých živočichů pracují na tom, aby naše prostředí bylo co nejpříjemnější a nejpříznivější pro život.

Možná si kladete otázku, jak jim pro tu práci vytvořit lepší podmínky.